Perníková chaloupka ve 2. třídě
Perníková chaloupka? To přece každý z nás zná, ale v naší druhé třídě děti zjistily, že i na první pohled známé věci mohou být trochu odlišné. Celý den jsme se zabývali perníkovou chaloupkou. Hned ráno si děti poslechly pohádku, která jim malinko zamotala hlavičku. Nebyla tam ježibaba, která by si děti upekla v peci. V naší verzi této pohádky se objevila babička, která se stala součástí rodiny a pekla spolu s dětmi perníčky.
Tato skutečnost mě inspirovala a chtěla jsem společné pečení perníčků také uskutečnit s babičkami, ale bohužel nynější situace nám to neumožnila. Ale to nevadí, poradili jsme si i tak. Děti perníčky společnými silami upekly a se vzkazem je babičkám předají.
Ovšem svůj vstup do naší školní kuchyňky si musely nejdříve zasloužit. Ve skupinách kreslily perníkovou chaloupku. Vzájemně jsme se namasírovaly, protože hnětení těsta takovou malinkou masáž připomíná. Nezapomněli jsme ani na rozvoj čichových buněk. Každý správný pekař musí znát ingredience, ze kterých své cukroví peče. Druháci to měli poněkud těžké, museli suroviny poznávat pouze podle čichu se zavázanýma očima. V neposlední řadě jsme se zkusili vžít do situace, která se přihodila dětem v pohádce. Představili jsme si, že stojíme uprostřed hlubokého lesa a musíme najít společné řešení, jak z této situace ven. Musím říct, že zaznělo mnoho originálních nápadů.
Myslím si, že jsme si dopoledne opravdu užili a děti se obohatily novými zkušenostmi, které využijí i v běžném životě.
Nicola Kotyzová
