Po celoročním družinovém ptačím putování jsme se v pátek 31. května 2024 sešli s cestovatelem Emilem Holubem a vydali se s ním objevovat Afriku…
Jedeme do Afriky!
Z cestovatelských deníků:
Stanoviště č. 1 – Viktoriiny vodopády
- 108 m na výšku, 1800 m na šířku
- výška podle Bulů – domorodci Bula a Bambula - "odsud až tam!"
- výška a šířka vodopádů v átriu dle zaměření E. Holuba - v 8,2 m, š. 7 m
- šli jsme na vodopády, kde jsme odhadovali jejich výšku a šířku
- my použili na odhad výšky koště – odhad 6,5 m – skutečnost 8.2 m
- my použili lano - odhad šířky 5,8 m, odhad výšky 8,8 m
Stanoviště č. 2 – Džungle – Jungle
- skákali jsme přes řeku plnou krokodýlů a masožravých rostlin
- plazili jsme se pod liánami, skákali jsme přes bažiny
- a Jungle nás dokonce odzbrojila – znemožnila nám např. pohyb chůze – museli jsme se plazit
- v džungli se nám líbilo, protože máme rádi sport a překážky
- slyšeli jsme zvuky bouřky a bavily nás liány
- vyháněl nás domorodec
Stanoviště č. 3 – krabičky
- vyrobili jsme si užitečné krabičky
- místní kmen nás tu přivítal a ukázal hned 2 možnosti, jak krabičku vyzdobit
- druhy zdobení – lepení x kreslení
Stanoviště č. 4 – Mašukulumbové
- zde si naše uši poslechly exotiku a dokonce jsme podle rytmu hráli muziku kmenu Mašukulumbů
- zkrátka blaho pro uši!
- domorodý kmen nám půjčil svoje nástroje, na kterých jsme se učili jejich hymnu
Stanoviště č. 5 – Muzeum – Vojta Náprstek
- obsáhlá expozice
- štír, krajta, písek ze Sahary, gepard a mnoho dalšího
- exotické rostliny: kávovník, podzemnice olejná
- celá Afrika v jednom muzeu!
- rozdělili jsme různé kůže a kostry živočichů a pak jsme se učili, jak se jmenují různé rostliny – třeba od arašídů (podzemnice olejná), hřebíčku(hřebíčkovec vonný) a kávy(kávovník)
- z Afriky bychom pro Náprstkovo muzeum přivezli pštrosí vejce – opravdu veliké, slona – opravdu velkého a bavlník – z bavlny se dělá vlákno a z vlákna oblečení, trny akácie, krajtu písmenkovou, arašídy, kávová zrna, hřebíček, kostru geparda, pštrosa a šimpanze bonobo,...
O večeři se nám postarala Růžena Holubová, žena Emila Holuba...
Večerní reportáže z cest:
Po půlnoci přišla zpráva, že Emil Holub zmizel a není k nalezení! Šlo se hledat!
Na lodi přes území Mašukulumbů do džungle, dál nás vedla cesta do muzea, kde jsme našli zápisník Emila Holuba se vzkazem: "Miluji zvuky džungle, ale teď jdu za hlasem svého srdce. E.H."
Našli jsme ho! U Růženy v kuchyni! A teď už na kutě!
Večerní program proběhl jako projektový den z programu OP JAK - inovativního zájmového vzdělávání.
Akci finančně podpořil Spolek rodičů a přátel při ZŠ Rokytnice v O. h. Zakoupil nám dřevěné krabičky k dozdobení.
Děkujeme všem pomocníkům, cestovatelům i Mašukulumbům za pomoc s realizací výpravné cesty!
Cestovatelé: Míra, Nikola, Pavel, Hanka V., Hanka P., Verča, Evička, Věrka, Majda, Zuzka
Reportér: Libor
Encyklopedie: Lída a Lucka
Mašukulumbové:
Radim, Sam, Káťa, Štěpán, Nela, Natka, Šárka, Sabča, Ráďa, Bětuška, Kačka, Jana
Fotograf: Luďa
Nahlédněte i do deníku Emila Holuba - páteční noc z 31. května na 1. června 2024...
Emil Holub: "Toužil jsem prospěti vědě a vlasti své!"
Foto pro web: Lída H., Hanka V., Zuzka N., Libor T.
