V naší škole jsme to zažili v úterý 25. dubna.
Během dopoledne jsem se zúčastnili přednášky o plazech. Pan chovatel jich přivezl hned několik a o všech nám krásně povídal – jak se jmenují, odkud pochází a co je na nich zajímavého. Některé jsme si mohli i pohladit nebo vzít do ruky.(TD.)
Byla jsem překvapená, co všechno jsme mohli vidět, slyšet a zažít. Já osobně plazy miluju.(M.F.)
Chovatel dovezl ještěry, želvu i hady.(J.F.)
Některá zvířata nedočkavě vykukovala z bedýnek. Začínalo se od nejmenší a nejrozkošnější ještěrky – gekona.(T.B.) Mohli jsme si i sáhnout, ale dostali jsme poučení, že ještěrky jako obranu před predátory pouští ocas, tak jsme museli být při doteku opatrní.
Chameleon, to je jiná.(M.F.) Má chápavý ocas, který používá jako pátou končetinu.
Viděli jsme také agamu, ale nejvíc se mi líbil chameleón, protože byl hezky barevný.(T.D.)
Každý přece ví, že mění barvu kvůli náladě a maskování v přírodě. Když je smutný či naštvaný, je tmavý, světlé barvy má, když je veselý.(M.F.)
Nejvíc mě ohromil škrtič – hroznýš královský. Měřil přes dva metry.(J.M.) Ale nebojte, nikoho naštěstí neuškrtil. Podle chovatele byl ještě malý a slabý na takovou kořist.(T.B.) Hadí mají tak zajímavý povrch těla!(J.M.) A jedno citlivé místo na konci ocásku – když tě chce had uškrtit, najdi konec jeho ocasu a silně do něho kousni. Had se z tebe odmotá a odplazí se.(M.F.)
Pak následoval náš český had – užovka obojková.(T.B.) Když ji potkáte někde v lese nebo u vody, dejte si pozor – had agresivní není, ale agresivní je smradlavá tekutina, kterou může vypustit, když se bojí.(J.F. + M.F.)
Na závěr se z největší bedny vynořila opravdová obluda. Byla to ta největší ještěrka, kterou jsem kdy viděla. Leguán je prý je hodně náladový(T.B.), ale při naší přednášce měl náladu dobrou a nebezpečný nebyl.
Z přednášky jsem byla nadšená a panu chovateli moc děkuji.(T.D.)
Kolektiv žáků 5. třídy + pan učitel
