Čtyřlístek si povídá o představení, které jsme ve středu 2.11. navštívili v Klicperově divadle
Bobík: „Že se nám ale vydařilo to včerejší vystoupení, viď, Fifinko?“
Fifinka: „To máš pravdu, Bobíku. Všimla jsem si, jak se skvěle bavily ty děti v předních řadách. Prý přijely až z Rokytnice. Pořádně se během představení našim legráckám smály.“
Myšpulín: „A byly i hodné a vychované. Teď už určitě vědí, kdo je Čtyřlístek.“
Fifinka: „ A taky snad poznaly, že jsme velcí kamarádi.“
Bobík: „Škoda, že s námi a s Veverkami nemohly opékat ty buřty ve skautském táboře. Já si moooc pochutnal. Myslím, že se jim musely sbíhat sliny.“
Pinďa: „Ani jsme jim nemohli dát žádnou buchtu!“
Fifinka: „Bohužel jsme jich tolik ke snídani neměli, Pinďo.“
Myšpulín: „A která část se ti líbila nejvíce, Fifinko? Já nemám rád tu chvíli, když jsme zajatci. Brrr! Děti se o nás bály, co myslíš?“
Fifinka: „Určitě. Však se výstřelů pěkně lekly! Já mám ale moc ráda tu část předtím, když jsme ještě u moře a užíváme si na pláži. Pojedeme k moři zase?“
Pinďa: „ Já myslím, že se děti bály i toho velkého Yettiho. Vypadal hrůzostrašně.“
Bobík: „Vždyť se přece ukázalo, že to byl převlečený náš kamarád Tom. Co myslíš, Myšpulíne, zůstanou Tom a Vendy spolu?“
Myšpulín: „Z vědeckého hlediska těžko říct, ale moc jim to spolu slušelo.“
Bobík: „A mě se moc líbilo, jak mi děti fandily, když jsem zápasil s tím tvým porouchaným robotem, Myšpulíne.“
Myšpulín: „ Zkrátka bylo to dopoledne plné zážitků. Doufám, že si ho s námi děti pěkně užily.“
Kolektiv 5. třídy