Ve čtvrtek 28. května jsme se vydali do Rychnova nad Kněžnou, kde jsme na dopravním hřišti zakončili letošní kurz dopravní výchovy. Ten pro čtvrťáky každoročně připravuje paní učitelka Mgr. V. Říhová – a finále opravdu stálo za to!
Hned na začátku nás čekaly testy. Nešlo jen o dopravní značky, ale i o to, jak se zachovat na křižovatkách. Některé otázky nám daly zabrat, ale většina z nás obstála se ctí.
Pak už přišla nejzábavnější část – jízda na dopravním hřišti. Proměnili jsme se v cyklisty v opravdovém provozu: sledovali jsme značky, dávali přednost, odbočovali a snažili se jezdit podle pravidel. Ne vždy to bylo jednoduché, ale o to víc nás to bavilo.
Na závěr nás čekala jízda zručnosti. Ta prověřila, jak dobře umíme ovládat kolo a zvládat různé překážky. Nerozhodovala rychlost, ale spíš přesnost, soustředění a hlavně dovednost ovládat kolo.
Celý den byl skvělou kombinací učení a zábavy. Odnesli jsme si nejen zážitky, ale hlavně důležité zkušenosti, které se nám budou hodit v běžném provozu, a většina z nás i průkazy cyklisty.
A jak jsme to celé vysvětlovali spolužákovi, který s námi nemohl jet? To si můžete přečíst v našem telefonickém rozhovoru níže. Tř. učitel Mgr. J. Dostál + žáci 4. třídy
Telefonát z dopravního hřiště (na hlasitý odposlech, kterého se účastní několik spolužáků)
Denis: Ahoj, tady Denis! Kámo, jak se máte? Už končíte?
Všichni: Ahoj, Denisi! Jo, právě končíme a čekáme na autobus.
Denis: Tak to jsem vás chytil včas. Jak jste dojeli?
Terka: No, ráno jsme se scházeli na autobusovém nádraží, nějaký děti šly samy, nějaký ve skupinkách. Autobus přijel prázdný, sedli jsme si, kam jsme chtěli. Bylo to v pohodě. Když jsme vystoupili, zastavili jsme se u Penny.
Denis: A šli jste si něco nakoupit?
Terka: No jasně! Hodně dětí si šlo koupit sladkosti a chipsy, někdo nanuk.
Maty: Já jsem si nic nedal.
Denis: Ha, ha, ha. A co bylo pak?
Terka: Šli jsme k panu policistovi na testy.
Denis: To zní podezřele. Bylo to těžký? Byl hodnej?
Terka: Mně přišlo, že jo.
Denis: A zvládli jste to všichni?
Maty: Někdo měl pár chyb, ale jinak jo.
Niky: No, bylo to jako ve škole.
Jana: Řešili jsme křižovatky a dopravní značky.
Denis: A co to hřiště?
Maty: Policista nám ukázal celé hřiště, prošel s námi stopky a přednosti.
Niky: Jedna půlka šla jezdit a druhá měla jízdy zručnosti.
Denis: A co kola?
Někdo: Ty jsme měli půjčený.
Denis: A jelo to aspoň?
Někdo: Mně to jelo v pohodě, já jsem byla spokojená.
Denis: Co byly ty jízdy zručnosti?
Ivan: Byla to dráha a na ní překážky – docela těžký!
Denis: Cože jako?
Matěj: Jezdili jsme mezi dřevěnými puky nebo třeba přes žebříky.
Jakub: Nešlo nám to.
Matěj: Ale poradili jsme si.
Denis: No a to dopravní hřiště? Jak to probíhalo?
Matěj: Jezdili jsme v provozu a bylo to docela náročný.
Někdo: Jo, mega dobrý! Vypadá to tam jak opravdový město – silnice, značky, přechody.
Ivan: Museli jsme dodržovat pravidla, jinak by nám to neuznali. Ale byla to zábava. Škoda, žes tam nebyl taky.
Denis: Jo, to mě mrzí. Tak vám aspoň volám, abych nebyl úplně mimo.
Někdo: Bylo to docela těžký, člověk musel fakt dávat bacha. Já jsem to dal, jen jedna chyba.
Denis: Tak to je dobrý! A bavilo vás to?
Všichni: Joo!
Denis: Ty jo, to mě fakt štve, že jsem tam nemohl jet. Tak se mějte, uvidíme se ve škole, až budu zdravý.
Všichni: Díky, ahoj!
