V uplynulých třech měsících se žáci šesté a třetí třídy zapojili do zajímavého přírodovědného projektu, během kterého měli možnost sledovat vývoj nočního motýla martináče pajasanového od vajíček až po dospělce.
Dále již slovy našich badatelů…
· Každý den jsme malinkým housenkám nosili omyté listy šeříku, protože měly obrovský hlad a potravu potřebovaly neustále doplňovat. Součástí naší práce bylo také udržování vhodných podmínek pro jejich růst. Kontrolovali jsme vlhkost prostředí, dbali na čistotu plastových nádob a kapesníčků, aby se mrňousci nenakazili plísní.
· Jako správní vědátoři jsme housenky pravidelně měřili a jejich délku zapisovali do tabulky. Housenky rostly přímo před očima! Denně vyprodukovaly obří množství trusinek, které jsme řádně odstraňovali.
· Housenky se také několikrát svlékaly, měnily barvu od žluté po modrou. Už jsme se nemohli dočkat, kdy si budou spřádat kukly. Po měsíci a půl kuklení vypuklo. Kukla byla sněhově bílá a pěkně heboučká.
· Kukly jsme zavěsili na háčky jako ozdoby na stromeček a každý den jsme jim dopřávali rosení. S napětím jsme čekali na líhnutí motýlů. Díky teplým dnům proběhla proměna za 3 týdny!
· První dospělec prokousal kuklu dne 22. 6. a celou hodinu se protahoval, rovnal si křídla – TO BYLA NÁDHERA…brzy se líhli další.
· Samečci na nic nečekali a vrhli se na páření se samičkami. Po spáření a nakladení vajíček svůj životní cyklus završili a jejich životní pouť po několika dnech skončila. Dospělci totiž nemají vyvinutou trávicí trubici ani sosáček, nemohou přijímat potravu. Ale i to patří k úplnému dokončení cyklu.
Díky tomuto projektu se žáci naučili velké trpělivosti, týmové spolupráci a zodpovědnosti za živé tvory. Získali nové poznatky o životě cizokrajných martináčů a pochopili, že příroda je plná neskutečných proměn, které stojí za to objevovat!
Badatelský tým a jeho vedoucí Veronika Maršíková
