A jsme tu zase. Měsíce se nám kulí jeden za druhým, že to ani není možné. Ale prosinec utekl ještě rychleji. Paní učitelka říkala, že měsíc prosinec je kouzelný měsíc a dějí se v něm zázraky. Tak to je asi důvod, proč tak rychle utekl. Ale jenom ve škole. Když jsme čekali ty poslední dny doma na Štědrý den, tak se to vleklo přímo tempem šnečím. Někteří z nás už si mysleli, že se těch dárečků ani nedočkáme. A ty nervy, jestli jsme byli dost hodní na to, abychom pod tím stromečkem alespoň něco našli. Ale nakonec jsme se všichni dočkali a pod stromečkem dárky opravdu našel každý z nás. Ale vezmeme to hezky popořadě.
Měsíc prosinec jsme začali velkým perníkovým pečením. Napekli jsme spoustu hvězd na vánoční svícínky, abychom měli překvapení pro maminky na štědrovečerní stůl. Hned další den jsme se zapotili při Dnu plným her a všichni jsme pak dostali za odměnu krásné mikulášské balíčky. 4. 12. je den sv. Barbory a četli jsme si další zajímavou legendu. V ní jsme se také dozvěděli o moc hezkém zvyku – barborkách a ty paní učitelce přinesl náš spolužák Dominik. Paní učitelka měla velkou radost a řekla, že si začneme hezky naši třídu vánočně zdobit. Vyzdobila okna, my jsme namalovali obrázky a krásné andělíčky a postupně jsme si třídu vyzdobili. A den před sv. Mikulášem našla paní učitelka na lavičce před domem vzkaz od Mikuláše a dobrůtky, které nám tam nechal. Také jsme celý měsíc nacvičovali na naši první vánoční besídku, ve které jsme vařili Vánoce. Jen nás celý prosinec pronásledovali stále nějaké kašle a rýmy a horečky a to nebylo moc příjemné. Těsně před besídkou nás bylo ve škole osm a dokonce se nám podařilo nakazit i paní učitelku. Ale paní učitelka je bojovnice a my její zástup andělíčků, takže se prý nemusíme bát, že bychom besídku nezvládli. A měla zase pravdu. Besídku jsme zvládli moc hezky, kouzelný prosinec jsme si užili, i když někteří z nás víc v posteli a s čajem, ale večer po besídce bylo u nás ve třídě spoustu smíchu, loučení, my jsme dali rodičům krásné perníkové svícínky, paní učitelka jim vyrobila kouzelné andělíčky jako poděkování za hezkou spolupráci a důvěru, a pak už jsme zamířili domů do svých postýlek, protože to byl vyčerpávající den. Poslední den ve škole jsme si rozdali dárečky, zpívali a koukali na pohádky a pak už hurá domů a čekat na Ježíška. Jen nás mrzelo, že delší dobu neuvidíme paní učitelku. Ta nás ale uklidnila, že Vánoce utečou jako voda a bude tu leden. A tak jí věříme a hlavně se na toho Ježíška těšíme…tak si všichni Vánoce užijte a v novém roce jsme tu se zprávičkami jako na koni.
Žáci 1. ročníku
