Ve dnech 15.-17.6. 2025 se konal školní výlet 7. třídy do Jeseníku. Čekala nás dlouhá cesta autobusem a vlakem za nabitým programem poznávání krás Jesenicka a okolí.
První den započal tropickými teplotami, takže cesta byla v těchto podmínkách dost úmorná. Stála ale za to, protože vlak projížděl krásnou krajinou Orlických hor a Hrubého Jeseníku s krásnými výhledy na okolní panorámata Králického Sněžníku, stezky v oblacích na Dolní Moravě, Petrovy kameny či Šeráku. Koho nezajímala okolní krajina, vše vynahradili oblíbená vlaková kupé. Hlavní část dne však patřila návštěvě lázní Jeseník. Cesta do kopce za vysokých teplot znamenala pro některé hluboké sáhnutí do svých silových rezerv, avšak odměna v podobě studených koupelí a brouzdálek v lázeňském parku stála za to. Samozřejmě nemohl chybět nákup tradičních lázeňských oplatek.
Druhý den byl v plánu celodenní výlet po okolí Jeseníku. Po snídani jsme vyplenili místní Kaufland, abychom na cestě neumřeli hlady a vydali se směrem do kopce na vyhlídku Čertovy kameny. Cesta vedla po asfaltové silnici až k chatě pod vyhlídkou. Bohužel počasí bylo zamračené a z vyhlídky bylo vidět jen málo, proto většina využila čas spíše ke konzumaci vydatných zásob a tudíž snížení hmotnosti batohů a tašek před náročným stoupáním na rozhlednu Zlatý chlum. Právě zde se ukázala fyzická zdatnost žáků, kdy na jednom kilometru nastoupali přes 260 výškových metrů v terénu. U rozhledny jsme zastavili jen krátce, jelikož padl mrak a začalo poprchávat, tak návštěva neměla cenu. Cesta dále mířila již po hřebeni na Rejvíz. Zde se ukázala i psychická zdatnost zúčastněných, jelikož začalo pršet a cesta se proměnila v „závod“ dostat se co nejrychleji na autobus. Ponaučením pro některé pro příště bude, že neexistuje špatné počasí, jen špatně ustrojený člověk a že v plochých, nohu nedržících teniskách se do hor nechodí a že když očekávám špatné počasí, tak si přibalím náhradní věci a pláštěnku. Všichni však zaslouží pochvalu za statečnost a výdrž, že s vypětím všech sil zvládli dojít až na autobus a do kempu. Bohužel nádherný výhled z rozhledny a plánovaná návštěva rejvízského mechového jezírka za těchto podmínek nepřipadala v úvahu.
Třetí den byl na programu zlatý hřeb výletu – návštěva elektrárny Dlouhé stráně. Den začal velmi hekticky, jelikož ponocování některých jedinců a následná ranní neschopnost rychle se sbalit, nás málem stála celý výlet. Ještě že paní učitelka před výletem trénovala, tak zvládla unést zavazadla velmi vyčerpaných ponocných. Avšak stálo to za to. V elektrárně jsme se s pomocí virtuální reality prošli po místech nepřístupných návštěvníkům, jako jsou vnitřky turbín, přívodních tunelů nebo servisního výtahu. Ve vizualizaci nám bylo nádherně popsáno, jak celá elektrárna funguje a čím je výjimečná, dokonce jsme se svezli tunely z horní nádrže do spodní. Věděli jste, že při jednom cyklu (vyčerpání horní nádrže) se vyprodukuje takové množství elektřiny, že by mohla nabít 290 milionů mobilních telefonů? Vše zakončila monumentální vyjížďka na horní, nyní zcela vypuštěnou, horní nádrž a vyhlídka na nádherné okolní panoráma Jeseníku s Pradědem, Králického sněžníku i Orlických hor. Cestu zpět jsme již zvládli bez komplikací a plni dojmů a nových zkušeností výletu třikrát zdar!
K. Skalická
